• menu

  • A picture means I know what I was doing every minute. That's why I take pictures. It's a visual diary. - Andy Warhol


    V případě, že by se stal můj život nesnesitelně stereotypním, jistě by čeřily stálost jeho vod tahle báječná podzimní rána doma. Já a snídaně = parťáci na celý život. Obzvláště ty dlouhé, líné, víkendové a kavárenské, když není kam spěchat. S podzimním počasím se ze mě stává vyloženě domácí typ, prostředí kaváren a kavárenský šum je sice má velká láska, ale s ubývajícími teplotami a zarudlejším nosem, mám náš nový domov čím dál raději, než cokoli jiného. A cestovat přes půlku Prahy jen kvůli snídani, navíc, když je víkend, se mi vážně nechce. A tak si je prostě děláme doma. Se vším všudy. S voňavou kávou, horkou čokoládou, čerstvým pečivem, bábovkou a vajíčky na sto způsobů. Nedá se to sice říct o posledních dnech, ale až přijdou ty typicky upršené a mlhavé dny, bude teplo domova možná to jediné, na co se budu během dne těšit (a protože vím, že si to čteš, na tebe miláčku samozřejmě taky)!


    Už jste vyzkoušeli novinku od Nemléka? Nemáslo je rostlinná alternativa másla s Nejogurtovým základem a je prostě boží! Já ho mám nejraději namazaný na čerstvým a křupavým chlebu. 

    Czech Blondýn 

    . 28 září 2018 .

    Doma voní podzim

    . 28 září 2018 .


    V případě, že by se stal můj život nesnesitelně stereotypním, jistě by čeřily stálost jeho vod tahle báječná podzimní rána doma. Já a snídaně = parťáci na celý život. Obzvláště ty dlouhé, líné, víkendové a kavárenské, když není kam spěchat. S podzimním počasím se ze mě stává vyloženě domácí typ, prostředí kaváren a kavárenský šum je sice má velká láska, ale s ubývajícími teplotami a zarudlejším nosem, mám náš nový domov čím dál raději, než cokoli jiného. A cestovat přes půlku Prahy jen kvůli snídani, navíc, když je víkend, se mi vážně nechce. A tak si je prostě děláme doma. Se vším všudy. S voňavou kávou, horkou čokoládou, čerstvým pečivem, bábovkou a vajíčky na sto způsobů. Nedá se to sice říct o posledních dnech, ale až přijdou ty typicky upršené a mlhavé dny, bude teplo domova možná to jediné, na co se budu během dne těšit (a protože vím, že si to čteš, na tebe miláčku samozřejmě taky)!


    Už jste vyzkoušeli novinku od Nemléka? Nemáslo je rostlinná alternativa másla s Nejogurtovým základem a je prostě boží! Já ho mám nejraději namazaný na čerstvým a křupavým chlebu. 

    Czech Blondýn 

    . 23 září 2018 .



    Křupavé listí barvy jantaru pod nohama a zářivě oranžový odstín brzy zapadajícího slunce nad hlavou. Ach ten podzim. Podzimní dny hodlám přežít ve svetrech a kabátech, který už poctivě vysej v první linii, brzká mlhavá rána nad snídaněmi v Antonínovi, protože ho teď mám cestou do práce, večery zas s hrncem teplé dýňovky. Holé kotníky schovám pod vlněné ponožky a mrazem prokřehlou tělesnou schránku do jedné z měkoučkých dek. Podzim je láska. Absolutní, ryzí a plná sentimentu. Ovoněná skořicí. Hodlám ho tak nejen přežít, ale prožít a ještě si ho užít!


    Czech Blondýn


    . 19 září 2018 .


    Sám už ani nevím, kolikáté tohle stěhování bylo a ne, není to moje nová úchylka, ani na tom nesejde, to podstatnější je, že to máme za sebou a doufám, že to je poslední stěhování na hodně, hodně dlouhou dobu. Bylo to fyzicky i emocionálně hodně náročný. Při každém posledním stěhování si říkám, že příště už budu připravený a nic neponechám náhodě, dopadne to pokaždé stejně. Zubní kartáček mezi nádobím, ponožky v krabici s knihami a zábava při vybalování zaručena. Zatímco v jiných věcech si v organizaci a řádu libuji, při stěhování všude vládne chaos a totální zmatek můj vlastní systém. Takže si opravdu netroufám dávat vám v tomto směru jakékoliv rady a tipy, protože i po x zkušenostech žádné nemám. Snad jen jednu. Jestli si na začátku myslíte, že všechno, co potřebujete k životu, se vám vejde do pár krabic (v případě, že je vám víc jak pětadvacet let), nevěřte svému vnitřnímu já a počítejte s tou horší variantou a dvojnásobným počtem banánovek. To i při nepřísnějším dohledu minimalistického guru. Potřeba shromažďovat s přibývajícím věkem neuvěřitelně roste a já jen žasl, kolik místa jsme nakonec potřebovali a ke kolika věcem mám jakýsi nepopsatelný citový vztah a nedokázal jsem je vyhodit. Zamáčknul jsem ale slzu a při největším sebezapření vytřídil několik pytlů s oblečením, které jsem přestal nosit už dávno, šanony plné nepotřebných lejster nebo prošlé krémy. Je pravda, že jen při stěhování si člověk udělá takový pořádek ve věcech a zbaví se všech nepotřebných krámů, jako nikdy.


    Nicméně, abych se dostal k pointě dnešního článku. Proč jsme se vlastně rozhodli stěhovat? Bydlení v centru města je sice fajn, ale zároveň i nemožná šance vypnout a poslední měsíce jsme začali víc vidět to negativní, než ty pozitivní věci, kvůli kterým jsme si ten byt brali, ale především přestali vnímat ten pocit domova, domova, kam se těšíte, kde si odpočinete a načerpáte novou energii. Proto jsme se v létě rozhodli neprodloužit nájemní smlouvu a začali si hledat něco nového. Založili jsme si s kamarádkou skupinu přes messenger, kam jsme si posílali inzeráty a nabídky k pronájmu, které nás oslovili. Každý den jsme sjížděli bezrealitky a různé stránky na facebooku. Hledání bylo o to těžší, že jsme měli nějakou představu a z té jsme nechtěli ustoupit. Pokud tušíte, jaká je v současné době poptávka po bytech v Praze a jejich cenové rozpětí, chce to skutečně dávku trpělivosti a odhodlání. Měli jsme měsíc na to, něco si najít, jinak (v tom lepším případě) hrozilo, že skončíme na některé z ubytoven. V té době přítel obdržel první zpětnou vazbu na jeden z inzerátů, na který odepisoval a měli jsme domluvenou první prohlídku, shodou okolností jen o pár bloků dál, než jsme se v té době nacházeli. Přípravu jsme skutečně nepodcenili a když jsme si celý byt prohlédli, který předčil všechna naše očekávání, bylo nám jasné, že tohle prostě musíme vyhrát. Ten pocit domova, co jsem popisoval o pár řádků výše, se nám s prvním překročením prahu zase vryl pod kůži.


    Až zpětně si uvědomujeme, jaké jsme měli neuvěřitelné štěstí, že jsme byli ušetřeni tomu kolotoči prohlídek a zklamání a hned takhle napoprvé to vyšlo. S podepsanou smlouvou a předáním klíčů jsme začali zcela novou kapitolu života.

    Teď tu sedím, po třech nocích si konečně užívám klidnějšího rána s kávou, poslední práci za mě odvádí vrnící myčka a pračka a užívám si nádherného výhledu do vnitroblocku.


    Text a foto Czech Blondýn

    . 07 září 2018 .


    Nevadí mi, když focením strávím několik hodin (poslední dobou se to děje čím dál častěji), vím, že za dobrou prací je spousta dřiny. Jsem toho názoru, že aby bylo vše perfektní, chce to čas a trpělivost. Líbí se mi, když si můžu s fotkami vyhrát, zkoušet různé styly a způsoby focení a nebýt nikým a ničím omezený. Myslím, že to chce ještě hodně práce, abych byl tam, kde jsou ostatní, ale mám pocit a doufám, že vy ho sdílíte se mnou, že za poslední rok jsem se zase posunul dopředu a naučil se toho spoustu nového.


    Tohle jsou nejspíš poslední fotky, které vznikly ještě na starém bytě, je čas se pomalu rozloučit, příští týden se stěhujeme a já se těším, co zajímavého mi nabídne nové místo. Stěhujeme se, ale jen o pár ulic dál, zůstáváme na Vinohradech a já jsem rád, že tak nepřijdu o svá oblíbená místa a kavárny, ale že jich pár dalších třeba ještě objevím.



    Fotky vznikly ve spolupráci s Manufakturou, další značkou, se kterou mám velmi dobrý vztah. Ta 1. září uvedla na trh novou pánskou řadu kosmetiky. Ve vůni je inspirována modrým nebem, svěžím vzduchem i záhadnou noční oblohou, v designu se pak opírá o letectví a První republiku a mě se líbí ještě víc, než ta předchozí. Skládá se z toaletní vody, balzámu po holení, sprchového gelu a šamponu a silného černého čaje. Jak toaletní voda tak sprchový gel a šampon 2v1 si hned našly místo mezi mými oblíbenci, čaj asi neumím tolik ocenit, když jsem spíš na tu kávu, ale partnerovi zachutnal, balzám po holení jsem zatím nezkoušel, protože ve složení obsahuje alkohol a ten mé pleti neprospívá. Suma sumárum, pokud přemýšlíte, čím potěšit svého milého, tuhle kolekci vám můžu s klidem doporučit.



    Text a foto Czech Blondýn
    . 04 září 2018 .


    Jestli nejfotogeničtější toalety má Kavárna co hledá jméno, pak nejfotogeničtější lustry jsou v Clam-Gallasově paláci, kde se podruhé za sebou uskutečnil Mercedes-Benz Prague Fashion Week. Nevím jak ta vaše, ale moje sociální bublina je tím doslova zahlcena. Netuším, jestli je to karma nebo jen náhoda, proč náš fashion week v den zahájení schytá to nejsychravější počasí, které ho provází od začátku až do konce a povinnou výbavou, se kromě kartiček se vstupem stává i nepromokavé oblečení. Jednu výhodu to ale přece jen má. Kromě témat o univerzální módě, která teď frčí napříč všemi blogy a generacemi, můžete ještě nadhodit tipy na stylové oblečení odolné proti dešti a zimě.

    foto ksana fedorova

    Důvodů, proč jsem se o víkendu nezúčastnil ani jedné z přehlídek je několik:



    Čas, by se i našel, ale směs lidí, kteří fashion week okupují, mi už dlouho nic neříká. V necenzurované verzi to znamená, že mi čím dál tím víc připadá, že je celý týden módy víc než o přehlídkách a návrhářích, o lidech s šílenými kreacemi, co na sebe vytáhnou to nejznačkovější oblečení, často ještě s cedulkou s cenovkou, kdy přirozenost jde stranou, ve snaze objevit se na titulce některého z high fashion webů nebo v hledáčku všudypřítomných street style fotografů where is Adam Katz? I když jsem se na mbpfw těšil, v tomto kolektivu se necítím svůj a asi bysme jen těžko hledali společné téma. Korunu tomu všemu nasadil Andrej Babiš, který se první přehlídkový den zúčastnil přehlídek Michaela Kováčika a Terezy Wu a i když vím, že móda a politika toho zase tolik společného nemají, nechce se mi být na stejné akci s tímto člověkem, nedejbože tak svou přítomností nevědomky podpořit jeho chování vůči státu a vůči nám. Názory na jeho přítomnost na fashion weeku se různí a je každého věc, jak to vnímá a jaký k tomu má postoj, stejně tak jako neupírám panu Babišovi právo se fw zúčastnit. Ale stále se můžeme svobodně rozhodovat a mým rozhodnutím bylo, se tohohle neúčastnit. Velmi sympatické mi bylo rozhodnutí blogerky Iny T.

    Je asi celkem pochopitelné, že v šestadvaceti se názory a to, co pro mě dřív bývalo, víc či míň důležité, mění a to i v oblasti módy a akcí, kterým věnuji svůj čas. Abyste mne špatně nepochopili, mbpfw je skvělá akce se skvělou myšlenkou podpořit začínající i stálé návrháře a dostat jejich tvorbu do povědomí širšího okolí, ale to, co se děje kolem toho, mimo přehlídky, je šílený! Lukáši, seriously?

    Akreditace je způsob, jak se na fw dostat a ještě na tom vydělat. Získat ji ale není jednoduché. Nebo před pár lety alespoň nebylo. Díky ní, ať už na fw nemůžete z jakehokoliv důvodu, máte díky influencerům a módním fanouškům příležitost sledovat dění odkudkoli. Částky za vstup na přehlídky se pohybují v rozmezí 4 až 10 tisíc korun. Jenže i akreditace je obchod a v obchodě vždy platí něco za něco. I já mohl jednu mít, ale musel bych se spojit se značkou, se kterou nechci mít nic společného a myslím, že ani za tu šanci, být v centru všeho módního dění, mi nestojí za to propagovat něco, o čem nejsem skutečně přesvědčen a moje hodnoty jsou zcela někde jinde.

    Myslím, že svou roli v tom sehrála i psychika, kdy jsem najel na mood stěhování, které proběhne příští týden a je ještě tolik věcí, co je potřeba zařídit, že nic jiného se mi už řešit nechce.

    Na závěr zmíním jen kolekce, které se mi líbili nejvíce.

    Pro sezónu SS19 je to určitě ta od Adama Kosty, třiadvacetiletého studenta ateliéru Designu oděvu a obuvi na pražské UMPRUM. Adam se ve své nejnovější kolekci zaměřil na aktuální téma mužství a na vyvrácení stereotypů s ním spojenými. Léto 2019 pojal hravě, výrazně a barevně.



    Skvělé looky a styling předvedl i Blažek. Kromě, snad pro značku nejtypičtějšího znamení, obleků, předvedlo trio designérek i trička, pantofle s iniciály B na jedné a L na druhé noze nebo ponožky s nápisem Bla Bla Bla.




























    Jaká kolekce se nejvíc líbila vám?


    foto Martin Štembera