Ráno, kdy bude všechno jinak

Sedím za stolem v kavárně. Miluju, jak je tu chvíli ruch a pak se tu prostor zase zklidní a slyším mletí mlýnku, syčení páry, cinkání drobných do kasičky, mlaskání spolusedících nad avokádovými tousty a další zvuky, cítím lynoucí se vůni čerstvého espressa, na kterou jsem se těšil od včerejšího večera, když jsem ulehal do postele, smíšenou s vůní papíru nového vydání mého oblíbeného magazínu, který jsem si koupil cestou v trafice a jemuž se zatím nevyrovná ani sebelepší digitální verze. Tyhle kontrasty mě moc baví. Dešťové kapky bubnují do oken, žárovky zavěšené na stropech se snaží marně prosvítit tu šeď všude okolo a já si lepší čas na psaní jako je teď a tady neumím představit. Bez ohledu na počasí, ať sněží, prší nebo je mlha, stověžatá svý kouzla neztrácí nikdy. Čas plyne a ztrácí se, jako ponožky v pračce.


Pozoruju velké, malé, široké i úzké kaluže tvořící se venku na chodníku s odlesky noblesní pražské architektury. Sáhnu po telefonu, abych si to vyfotil a mohl se tím pochlubit na instagramu. Ale pak si to rozmyslím. Místo focení si s posledním douškem espressa užívám ten krátký moment, na který sice nemám žádnou hmatatelnou památku, o to víc ale barvitější vzpomínku.

I přesto, že jsem na instagramu denně, moje potřeba neustále s někým něco sdílet občas stagnuje. Jindy hodinu po hodině aktualizovaný instastories zeje několik dnů prázdnotou, někdy vinnou práce, který je nad hlavu, někdy záměrně, když si ty krásné momenty, co jsem právě zažil nechávám pro sebe.

Sociální sítě jsou dnes (prý) stejná závislost, jako závislost na drogách nebo hracích automatech. S vědomím, že to, co na nich sdílíme je jen zlomek našich životů a ještě upravený filtry, se dobrovolně přiznávám, že mi Instagram přijde jako super věc. Popravdě, trávím na něm poměrně dost času, ať už pracovně nebo ve volnu, ale ani mě to neštve. Stačí mít na paměti, že i ty nejkrásnější holky, nejsvalnatější kluci a nejšťastnější páry řeší každodenní starosti, který ale nemají na dokonale propracovaným newsfeedu své místo. Tak, jako já nikdy nesdílím, když umývám nádobí, jdu nakupovat do Alberta, cpu se čínou přímo z krabičky nebo vynáším odpadky, nedělají to ani ostatní. Chodím na něj pro inspiraci na cestování, kavárny, jídlo, módu, baví mě sledovat lidi, který možná nemaj sladěný feed, ale jejich popisky nebo fotky jsou zajímavý.

A jo, možná se jednou dočkám rána, kdy nebudu u popíjení kávy instagramovat, ale obdivovat jabloňový sad za domem, nasávat vůni bylinek ze zahrádky

A zde profily těch, které sleduju a vy byste měli taky ;)















Text a foto Czech Blondýn

0 komentářů:

Okomentovat

My Instagram