19 dubna 2018

Before and after


Zase o rok starší. Ještě pár let a budu svůj věk tajit? Bilancuji, jestli to mělo smysl i hodnotu, jestli to všechno stálo za to? Ne, protože vím, že stálo. Není to ani tak o tom, co všechno jsem prožil, to dobrý i špatný, ale s kým jsem to prožil. A možná toho mám spoustu za sebou, ale ještě víc před sebou. Dumám nad dospělostí a snažím se jí denně prokousat. Kdy si vlastně začínáme připadat dospěle? Když poprvé zabrousíme na pornostránky a víme, že můžeme? Když mi bylo šest, myslel jsem si, že dospělý budu v patnácti, v patnácti jsem si to rozmyslel na osmnáct, pak na těch dvacet, od dvaceti už to raději neřeším. Je mi 26, tadáá, bouchněte narozeninové kornfety a Möet, ale ještě pořád žiju ve světě, kde jsou Hospodářky, tři cappuccina a sloupky Carrie Bradshaw denní dávka pro přežití. Myslím, že dospělost se pozná v momentě, kdy přestane být bankovní účet více vtipný, než účet na jakékoliv sociální síti. Kdy přestaneme plakat, že náš byt nevypadá jako ty z Instagramu (třikrát ho prožeň photoshopem a pak tak vypadat bude). Kdy poznáme, že káva od Starbucks není káva. Kdy se naučíme platit své účty včas. Kdy se naučíme platit své účty. Kdy si v drogerii bez naružovělých tvářiček řekneme nahlas o balení kondomů. Kdy za svůj život přestaneme obviňovat přátele, rodinu, internet. Kdy si všechno uděláme po svém a jsme za to odpovědní jen my sami.

Žít tak lehce, až je to nesnesitelné.

Je to jen číslo. Sfouknu svíčky na dortu, vyvětrám ten smrad jako sny, které si hýčkám s realitou, někdy oddělené jako olej s vodou, někdy dokonale promíchané jako voda se sirupem.

Nemyslím si, že by se toho s šestadvacítkou hodně změnilo. Možná přibudou vrásky, ale v zásadě zůstane vše při starém. Nemám co bych (z)měnil. Teď a tady. Stále mě budou vytáčet pecky v mandarinkách, peřina s knoflíkama u hlavy, krátký kabel od nabíječky, otázky, na které znám odpověď než je vyslovím nahlas nebo když ponožkou šlápnu v koupelně na mokrou podlahu. Brrrr. Instantní štěstí. Budu milovat naše společné večeře, výlety a usínání. Momenty, které nejsou digitálně přenositelné. Blogování. Hledání nových kaváren, i když to jediný co někdy potřebuju je jen kofein.

Text Czech Blondýn
Foto pinterest


SHARE:
Blogger Template by pipdig