Křest snídaňové kuchařky, Signál festival a CLAF

by - 16 října

Nuda je asi to poslední slovo v mým slovníku. Poslední týdny jsou neuvěřitelně hektický. Začalo to novými projekty, díky kterým mi v diáři přibylo nespočet pracovních povinností a jedna schůzka za druhou. Anyway, to je přesně to, co mě baví. I když občas nevím, kde mi hlava stojí a kam dřív skočit, je to pořád lepší, než sedět doma na zadku. Miluju ten pocit, když přijdu večer domů a spadnu únavou do postele. Obrovskou výhodou je, že nesedím nikde v kanceláři od do, ale každý den dělám něco trochu jiného a to je na tom to super. A když navíc vidím ty všechny pokroky a úspěchy, který dělám, neskutečně mě to nabíjí novou energií. A to je vlastně i důvod, proč se každý ráno v 5:00 vykopu z postele. Když to není práce, pak mi dny v diáři praskají nejrůznějšími akcemi, obědy, workshopy nebo křty, kterých se chci nebo musím zúčastnit, ale už to od sebe nerozlišuju a beru to obojí jako tu příjemnější část. A že se jich na tenhle víkend zase po nějaké době sešlo požehnaně. Btw, byly to ty dny, kdy jsem si i přes nabitý program krásně odpočinul a dal mi víc, než kdybych ho strávil doma při filmech nebo čtením. Chápete, co tím myslím.


Pod víkend jsem výjimečně zatopil už ve čtvrtek podvečer, kdy jsem se, jako spousta blogerů přede mnou, byl podívat v nově otevřené části obchodního centra Chodov, které se díky své přístavbě stalo největším obchoďákem nejen u nás, ale i na Slovensku.












Jediný důvod, proč byste to šílenství měli podstoupit, je CLAF, kde prodávají výhradně české návrháře a značky. Čert vem, že než jsem ho vůbec našel, několikrát jsem se ztratil a už jsem myslel, že to vzdám a pojedu domů, byl jsem nakonec rád, že jsem to neudělal. Zajímavý koncept obchodu s kavárnou vás určitě nadchne, stejně jako se to stalo mě.






Když jste v pracovním kolotoči sedm dní v týdnu a těch možností vypnout a vzít si volno, příliš není a potom přijde pátek a je to tentokrát poslední den, kdy vyřídíte e-maily, dvě schůzky a zbytek musí počkat na pondělí. Večer jsme si s přítelem nenechali ujít křest nové snídaňové Bjukitchen, jelikož jsou právě snídaně mou oblíbenou částí dne. Po našem příchodu do Book Therapy už šampaňské teklo proudem a atmosféra byla slušně rozjetá.


Trochu nám vyhládlo a tak bylo naší další zastávkou jídlo.


A pak první část Signál festivalu.





Sobotní ráno by nebylo ničím výjimečné, až na prosakující babí léto a skvělou zprávu od Báry Švehlové ohledně Designbloku 2017. Ten se koná ve dnech 26 až 30 října a já pro vás budu mít z této události letos několik reportů a to jak z výstav a přehlídek, tak i nejrůznějších přednášek a workshopů!




Na pozdní snídani a oběd v jednom jsme se vydali do bistra Proti Proudu, kde jsem nebyl, ani nepamatuju. Každopádně, nic se od té doby nezměnilo. Krásný interiér, milá obsluha a výtečný jídlo!

Procházkou přes Karlín jsme se vrátili domů, kde jsem se vrhl na úpravu první várky fotek v pro mě novém programu, takže mi to zabralo trochu víc času než obvykle. Večer jsme potom vyrazili na druhou část Signál festivalu. Z instalací, které jsme viděli, se mi nejvíc libili varhany v pohybu s neonovými světly v Colloredo-Mansfeldském paláci, Heardt na Haštalské a prales plný světélkujících liján v Riegráčích. Oproti minulým ročníkům, nás nemile překvapil poplatek na 3D instalace a za obyčejnou mapu.









A neděle? Občas to taky chce uklidit doma, že jo. 









Romantická procházka podzimním lesem byl balzám na duši!

Baví vás tyhle články ze života?

Text a foto Czech Blondýn

Mohlo by se Vám líbit

1 komentářů