Designed by Veethemes.com | Gooyaabi

Zatímco pro nás je to jen číslo a nový diář (ale máme Doller, takže diář škrtám), pro jiný je Novej rok příležitost začít znovu a šance pro lepší zítřky. Já mám teda v tomhle smyslu zafixovaný spíš září, to má pro mě mnohem větší symboliku. Silvestr slavíme spíše z povinnosti.

Večer s nálepkou " nejlepší párty roku ", která se asi nikdy nepovedla. 

Moje představa ideálního Silvestra, potažmo posledního dne v roce, ještě nedávno byla být s přáteli na horách, popíjet svařák, lyžovat, vyprávět si veselý historky a hrát dospělácký stolní hry. Čím větší kolektiv lidí, tím větší zábava. Realita je ale taková, že na horách nejsme a místo zasněžených kopců si užíváme domácí pohody. Do ulic stověžaté nás odrazuje příliv rozjuchaných turistů, hlava na hlavě a šílenství, který s úderem půlnoci zesiluje. Asi stárnem :)

Ale on takový klidný vstup do Nového roku má taky něco do sebe a nemusí být ani o chlup chudší než ten na horách. Letos jsme si místo všech bujarých oslav vybrali domácí úkryt a ani jeden toho nelitujem. Bude to jen naše soukromá párty a my jejími hlavními hvězdami.







Dnešní ráno jsme si zpříjemnili touhle úžasnou snídaní. Miluju snídaně a nepochybně je to moje nejoblíbenější část dne. Nikam se nám nechtělo, tak jsme si jednu báječnou připravili po dlouhý době doma. Žitný chléb od Antonína, smetanový sýr Philadelphia, míchaná vejce s jarní cibulkou, sýr a samozřejmě káva! Čas jakoby se zastavil. Jedli jsme, dokud jsme nebyli plní a nejspokojenější. 

Text a foto Czech Blondýn


Ježíšek se zastavil i u nás doma a překvapil nás několika maličkostmi. Co jsme letos našli pod stromečkem?

Nejvíc jsme si oba rozbalili kosmetiky. Já osobně parfémy nerad dostávám, protože se mi málokdo trefí do vkusu, ovšem Calvin Klein Eternity je láska na první přičichnutí.



Doteď jsem používal Calvin Klein CK2, ale její obsah každým novým dnem mizí víc a víc, takže Eternity mě opravdu potěšila. Mísí se v ní jemné sladší tóny mandarinky, svěží aroma zelených rostlin s dřevitými tóny santalovýho dřeva, růžovýho dřeva a vetiveru.




Lukáš dokonce dostal parfémy dva. David Beckham Intimately, kterej má ze všech ten nejhezčí flakon a Versace Eau Fraiche. Intimately je intenzivní svou jiskřivostí grapefruitu a bergamotu s kontrastem jemný fialky, muškátovým oříškem a badyánem. Versace vévodí tóny bílýho citrónu a růžovýho dřeva s esencí z šalvěje a estragonu. Mini balení sprchovýho gele od Lacoste se bude hodit na cestování. A v neposlední řadě Monaco pour Homme, ale ten na fotce není, protože o něm budu v lednu psát samostatný článek.


Tyhle roztomilý bačkůrky, který jsou teda díky svý kožešince extra pohodlný a ponožky, kterých není nikdy dost. Tyhle se teda než na běžný nošení hodí spíš na víkendový lenošení. Narozdíl od dětských let, kdy jsem měkký dárky nesnášel, teď jsem za ně tuze rád.


A to nejlepší na konec? Kniha Bjukitchen od mý oblíbený food blogerky Báry Karpíškový.


Spodní prádlo Intimissimi je naším nejoblíbenějším spodním prádlem a v jejich butiku jsme velmi často!

Text a foto Czech Blondýn
V krbu plápolá oheň a jeho teplo se nese celým bytem, ve vzduchu je cítit vůně skořice, z repráčků hrajou koledy a promrzlý ruce si ohřívám o vanilkový čaj. Víc než samotný Štědrý den mám raději všechen ten čas, který mu předchází a proto je mi trochu smutno, že zítřkem to celý končí. Baví mě vymýšlení dárků, zdobení stromečku, vyloupávání okének v adventním kalendáři, procházky světélkující stověžatou nebo kavárenský poflakování, který má v prosinci úplně jinou mood než obvykle.

Na druhou stranu se těším na atmosféru večeře, která se jindy v roce neopakuje, na výrazy svých blízkých při rozbalování dárků, hromadu tradic, hromadu cukroví, pohádky, pohádky, pohádky, sváteční rána, kdy si ukrojím vánočku, udělám si k ní kakao a myšlenkami se vrátím zpět do dětských let nebo až se zachumlám zpátky do postele, rozsvítím si svůj světelný řetěz nad postelí a pes se mi přitulí k nohám. Na Vánocích je tolik krásnýho! 





Jako první dárek jsem si rozbalil /jo nevydržel jsem to/ knížku Tady a Teď od sociální psycholožky Amy Cuddyové, kterou jsem vyhrál u Nicole z blogu StylishWhiteRabbit. Pokud mě omrzí koukání na pohádky, beru ji s sebou do postele. Soustředí se, jak dosáhnout přirozené sebedůvěry, což je téma, který mě zajímá!



Začali jsme už plánovat články a jiný věci na příští rok. Je toho hodně a proto jsem využil i plánovač holek z ACupofStyle. Předsevzetí si nedávám, ale v roce 2017 chcem rozhodně víc cestovat, míň se stresovat a víc se smát jestli to ještě vůbec jde :).

Někde uvnitř sebe konečně cítím, co opravdu chci a toho se budu v příštím roce držet! 

Jsem rád i za ty lehký pády, který mi šestnáctka uštědřila, protože z takových ran se učí nejlíp a pocit, když zase stoupáš vzhůru a začíná se ti dařit, je něco nádhernýho. 


Krásné Vánoce vám všem! 

Text a foto Czech Blondýn 


Dnes zapálíme čtvrtou svíčku na adventním věnci, zdá se mi to nebo poslední čtyři týdny vážně tak rychle utekly?



K příjemný vánoční atmosféře nepochybně patří i vánoční skladby. Zatímco u filmů mám raději starou klasiku, u hudby se můj vkus liší a rád si poslechnu i coververze, mou nejoblíbenější tenhle rok je Ariana Grande, Last Christmas. I tuhle najdeš, na mým vánočním playlistu, kterej teď u nás doma hraje každej den. Spotify mám teprve chvíli, ale i za tak krátkou dobu se stihl zařadit mezi moje velký oblíbence a mám ho nainstalovaný jak v telefonu, tak i ve svým PC, takže mám svou oblíbenou hudbu stále po ruce.

Včera jsem zabalil poslední dárky a zhluboka si oddychl. Každej rok přemýšlím čím potěšit svý blízký a rok od roku je to složitější hádanka. Mám pocit, že pokud můj dárek nebude mít hodnotu jednoho luxusního auta nebo to nebude šperk od Pandory, tak dotyčného zklamu. Kouzlo Vánoc ale neurčuje hodnota nebo počet darů a opravdu se dá komerčním šperkem vyjádřit láska a úcta kterou k druhému cítím? Může potěšit, ale jen stěží nahradí úsměv, objetí nebo rodinnou pohodu. Nejlepší věci bývaj zadarmo...

Text a foto Czech Blondýn 
Na fejsbůku roluju příspěvky (ne)roztomilých děcek svých bývalých spolužaček, mateřský pudy se mi vyhýbaj obloukem, občas se mezi nimi objeví fotky oceánu nebo ostrova obklopenýho oceánem, kam dotyčný utekl před vánočním šílenstvím a já můžu jen tiše závidět, nic z toho se ale nevyrovná vánočnímu cukroví. Protože i u mně již propukl předvánoční virus, hecnul jsem se a rozhodl se, že si taky letos zkusím, vůbec poprvý, upíct svý nejoblíbenější, vanilkový rohlíčky. Když to zvládne Honza, Martina, Petra i Tomáš, proč ne já.


Nakoupil jsem si potřebný suroviny, zapnul spotify a na dvě odpoledne se uhnízdil v kuchyni. Nic nemá na domácí, ale příště, až uvidím, jak se Honza, Martina, Petra i Tomáš chlubí svým výtvorem, prachsprostě jim napíšu o balíček na ochutnání a možná že se mi těch balíčků doma nashromáždí tolik, že budu mít po celý Vánoce vystaráno a já sám raději zůstanu u pečení koláčů (nebo čehokoli jinýho), který mi jdou mnohem líp. Ale aspoň jsem vyzkoušel něco novýho a ono ve výsledku za to může moje manuální nešikovnost, protože chuťově jsou tyhle rohlíčky výborný! 

Na cca 85 kusů budeš potřebovat 70g cukru moučka, 70g mletých vlašských ořechů, 210g másla, 300g hladký mouky a vanilkový lusk.


Mouku a cukr proseješ, přisypeš namleté ořechy a na plátky nakrájený máslo. Vanilkový lusk podélně rozkrok a špičkou nože stáhni co nejvíc semínek, který přidej k těstu. Následně těsto zpracuj do drobenky a pomocí dlaní ho spoj. Vytvoříš kouli, kterou zabal do dvou vrstev potravinové fólie a nech odpočívat v lednici ideálně přes noc.





Druhý den si předehřej troubu na 180 stupňů a těsto rozválej. Jestliže chceš mít rohlíčky bez vad na kráse, použij vykrajovátko. To jsem bohužel doma nenašel, takže sem se musel spokojit s verzí, že i z ošklivého káčátka může vyrůst krásná labuť (což se teda ve více případech nestalo). Peč na plechu asi 12 minut. Vychladlé rohlíčky posyp moučkovým cukrem a schovej v zakryté míse na chladnějším místě, než ti je někdo sežere (nebo než je sežereš ty sám)!


Backstage: práce asistenta při focení jídla ho stále baví! :)


Text a foto Czech Blondýn 
Jestli se během Vánoc skutečně na něco těším, tak jsou to, kromě jídla, vánoční filmy. Zalezu si pod deku s teplým čajem nebo čokoládou, cukrovím a nasávám vánoční pohody! Jóó to je moje, to já můžu. Novodobý pohádky mi bohudík nic neříkaj a mýmu filmovýmu vkusu vévodí starší filmy, taková ta klasika, kterou jsi viděl už asi stokrát, ale letos si to stejně pustíš znovu a hltáš každý záběr, každý slovo. Není jich moc, na jedno až dvě filmový odpoledne to ale bohatě stačí. 


S čerty nejsou žerty 
A kdo by neznal hlášku "A tatínek vám vyhlásí válku" jedné z nejoblíbenějších českých pohádek, kterou mám hrozně rád i já. V roce 1984 ji natočil podle knižní předlohy Boženy Němcové Čertův švagr režisér Hynek Bočan. 


Sám Doma
Role Kevina byla pro herce Macaulay Culkina jeho nejznámější rolí, která mu ale nakonec místo slávy přinesla spíše smůlu. To ale nic nemění na tom, že je to skvělá americká komedie. Světlo světa po obrovském úspěchu spatřily ještě asi dvě nebo tři pokračování, za mě osobně ale zůstává favoritem pouze jednička.


Pelíšky 
Vážně je tu někdo, kdo ještě tuhle českou klasiku z roku 1999 Jana Hřebejka neviděl? 


Ukradené Vánoce Tima Burtona 
Pohádka co není pohádkou. Animák z roku 1993 s kostlivcem Jackem Skellingtonem. Skvělou atmosféru filmu dokresluje i hudba Dannyho Elfmana. 

A jaké jsou tvoje oblíbené vánoční filmy?

Text Czech Blondýn 
Zatímco ostatní pečou cukroví na Vánoce, já jsem se rozhodl ve středečním volným odpoledni zkusit svůj první perníkový řez. Vybral jsem si k tomu jako nápovědu recept z blogu Neplecha na Plechu a tajně doufal, že můj pokus s perníkovým řezem žádná neplecha na plechu nebude. Je to trochu časově náročnější, protože těsto se musí na jeden den nechat odležet někde v chladu a výsledek snažení je vidět až následující den, ale jinak bych tenhle recept zařadil mezi ty snadnější. 


Budeš potřebovat:
500g medu
250 ml. horký vody
250g cukru
500g pšeničné polohrubé mouky
2 vejce
Citrónovou kůru
Skořici 
Mletý nový koření 
1/2 kávový lžičky mletého anýzu 
1/2 kypřícího prášku 
20g másla 
20g mouky na plech
Oříšky nebo mandle na ozdobení 

Postup:
Med zaliješ horkou vodou a necháš rozpustit, přidáš mouku, cukr a umícháš těsto, který v chladu necháš odležet do druhýho dne. Pak do těsta přidáš celá vejce, nastrouhanou citrónovou kůru, mletou skořici, anýz, nové koření a kypřicí prášek. Hotové těsto rozliješ na plech, máslem a moukou předem vymazaný a posypaný. Pečeš zvolna přibližně 45 minut. V mixéru si mezitím nameleš oříšky nebo mandle, kterými hotový řez posypeš dle chuti strávníků. 

Text a foto Czech Blondýn 
Dlouho jsem o DIY přemýšlel, sledoval různý videa a články, ale až když jsou Vánoce téměř za dveřmi, jsem se rozhodl, jeden DIY realizovat. Každej rok mě baví prolejzat obchody jako je Tiger a Nanu Nana a kupovat malý i velký serepetičky, který po Vánocích končí v krabici. Letos jsem si řekl, že peníze místo toho využiju na dárky a vánoční dekorace si zkusím vyrobit sám. A jednu takovou výrobu mám úspěšně za sebou. Není to žádná věda, zvládne to i méně zručnej typ, vzorným příkladem můžu bejt klidně já, protože já teda zručností dvakrát neoplývám.


Jako základ budeš potřebovat skleničku, třeba od okurek nebo jiný zeleniny. Já mám rád bílou, takže jsem sáhl po bílý akrylový barvě, za 80 kaček ji koupíš v Nanu Nana, zlatej vánoční řetěz z minulého roku, červenou stužku, šišky nasbírané v lese a nejúžasnější svíčky, protože jsou se třpytkami :), opět koupený v Nanu Nana za padesát korun.



Začal jsem malováním šišek, protože ty schnou nejdýl a pár tahy jsem je proměnil na malý roztomilý stromečky. Pak jsem se vrhnul na sklenky. Bohužel, s mým štětcem se čarovat nedalo, takže jsem udělal tu nejjednodušší variantu, ale pokud si budeš chtít trochu vyhrát, můžeš na sklenky vytvořit cokoli a myslím, že je to i fajn dárek. Po uschnutí jsem vnitřek vycpal zbylými šiškami a vánočním řetězem, okraj skleniček, kde mi vadilo výrobní datum či nevím co to je, jsem zakryl stužkou. Jednoduchá záležitost. Doporučuju barvu trochu zředit s vodou, líp se pak natírá a je taky super, že je smývatelná, když se ti náhodou něco nepovede a budeš chtít začít znovu. A když skončí Vánoce, sklenky můžeš místo jako dekoraci do interiéru, využít na pití :)



Puntíky a stužkou jsem si ozdobil tuhle skleničku od mascarpone, sice to ze začátku vypadá jako nic moc, ale jakmile se setmí a ty do ní vložíš svíčku, je to kouzelnej pohled!

Budík mi zvoní ve čtyři hodiny ráno a chvíli mi trvá, než se vykopu z postele. Venku je ještě tma, když před náš dům o hodinu a půl později přijíždí taxík, kterým vyrážíme na nádraží a směr Drážďany. Necháváme se unášet poloprázdným vlakem, M. vedle mě sladce spí a já poslouchám hudbu a čtu si. Myšlenkami jsem tolik ponořený do příběhu, že si skoro ani nevšimnu rozbřesku. Vystupujeme v Drážďanech a zdá se, že je před námi nádherný slunečný den. Ulice jsou prázdný, otevřeno je pouze pár kaváren a městský život se teprve probouzí do novýho dne.

Naše kroky vedou po Prager Strasse, kterou lemují samé obchody a centra jako Primark, Altmarkt Galerie nebo Karstadt. Dostaneme se až k nejnavštěvovanější památce města, ke kostelu Frauenkirche, ve světle prvních ranních paprsků je na něj úžasná podívaná. Náměstí se začíná plnit lidmi, všudypřítomné vánoční trhy lákají svý první zákazníky na štolu nebo svařák a já začínám vnímat vánoční atmosféru. Za mě osobně nejkouzelnější částí je okolí Augustova mostu, odkud je asi ten nejkrásnější pohled na Drážďany. Ale líbí se nám i v zahradách barokních staveb Zwinger. Na památky je rozhodně bohatší Staré město, skoro všechny jsou od sebe vzdáleny jen pár metrů, takže se dají v pohodě zvládnout za jeden den.

















Vracíme se pomalu k trhům, kde to už žije a s větším úbytkem denního světla přibývá lidí. Všude kolem nás hrají koledy, v dlaních křečovitě svírám horký víno, kterým se snažím zahřát a pod nosem mi voní vanilka, skořice, perníčky a domácí klobásy, vítězoslavně jim ale odolám. 

Před koncem výletu ještě vyrážíme do obchodních center, to bych nebyl já abych si něco neodvezl domů a upřímně, nakupování tady moc odolat nejde! Vyhlášený Primark je pro nás docela zklamáním, mnohem víc jsme nadšení z Galerie Altmarkt a Karstadt, kde se zaseknem u spodního prádla. Ještě jedna galerie jménem QF se nachází naproti Frauenkirche, to jestli si potrpíš na luxusnější butiky, vynikající jídlo a nejlepší kadeřníky z Drážďan. Nohy už stávkují, když se pomalu vracíme po Prager Strasse, který teď vévodí pouliční umělci, k nádraží. Škoda že nemáme víc času. Jsme unavení, ale líp jsme druhou adventní neděli prožít nemohli.




PS: Jízdenka se v době adventních svátků dá koupit tam i zpět za 500.

Text a foto Czech Blondýn